S čím Vám můžeme pomoci?
S čím Vám můžeme pomoci?
Kostelec na Hané je malé město ležící u říčky Romže asi 5 km severozápadně od Prostějova. Je železničním uzlem lokálního významu, rozdvojují se zde železniční tratě Třebovice v Čechách – Prostějov a Červenka–Prostějov. Statut města získal Kostelec na Hané v roce 1970, žije zde přibližně 2 900 obyvatel a je druhým největším městem v okrese Prostějov.
HISTORIE
Kostelec na Hané je již od 16. století městečko, od 1. 7. 1970 město – na březích říčky Romže, v rovině o nadmořské výšce 241 m.n.m.
V starších dobách se obec jmenovala Kostelec nad říčkou Romží blíže Prostějova, potom Kostelec u Prostějova a od r. 1912 Kostelec na Hané. Jeho jméno je odvozeno od latinského castellum, od toho pochází název kostel a z toho Kostelec. Kostelec na Hané leží v oblasti pradávného osídlení, o čemž svědčí četná archeologická naleziště, ať již v místě nebo v nejbližším okolí. Rozsáhlá pohřebiště Germánů z prvních staletí našeho letopočtu u Kostelce ukazují na jejich kulturu i styky s římskou říší. Potom již byl Kostelec osídlován slovanskými kmeny.
O existenci Kostelce se dovídáme až z listiny datované rokem 1347, kdy byl součástí majetku Voka z Kravař. Své zájmy zde mě i augustiánský klášter v Prostějově. Osudy vsi jsou však spojeny s vládci Plumlova, jimiž byli nejdéle páni z Pernštejna. Po nich je zdědil Vilém z Pernštejna atd., až Vratislav Eusebius P. prodal celé panství roku 1599 Karlovi z Liechtenštejna. Liechtenštejni, kteří vládli z hradu Plumlova městu Prostějovu, třem městečkům (Plumlov, Kostelec, Určice) a 25 vsím v okolí, vlastnili toto panství až do roku 1848.
Po zrušení patrimoniální správy se v roce 1850 stal Kostelec samostatnou obcí v soudním okrese Plumlov a v politickém okrese Olomouc (od roku 1868 Prostějov). Samostatnou obcí bez přivtělených osad zůstal dodnes.
Obecní katastr o rozloze 1388 ha je protáhlý k severozápadu, vyhýbá se lesům a leží povětšině na úrodné půdě výhodné pro efektivní zemědělství. Již roku 1315 se zde připomíná mlýn (Chudenský), v novější době zde byly mlýny dva, bývaly zde až tři cihelny – též výroba keramiky – mezi léty 1911 až 1948 fungovala parní pila, rolnická družstevní pekárna, ve dvacátých letech vznikly dvě továrny na konzervaci ovoce a zeleniny, v paměti jsou také dva menší strojírenské podniky na výrobu šicích strojů a bicyklů, z méně obvyklých živností zde byla (1898) výroba zápalek apod.
Kostelec na Hané měl vždy důležité místo i v církevní správě. Zdejší fara se připomíná již roku 1407. Farní kostel sv. Jakuba St. je vzácná barokní stavba z poloviny 18. století. K cenným stavitelským památkám patří kromě kostela také budova radnice z roku 1771, přestavěná v roce 1895 zhruba do dnešní podoby. Kostelec na Hané může být i východiskem do přírody nedaleké Drahanské vrchoviny – po zelené turistické značce na Kosíř a dále. Také škola byla v Kostelci známá již v 16. století, od roku 1909 zde byla i škola měšťanská. Pošta vznikla roku 1869.