Kostelec nad Orlicí

Kostelec nad Orlicí je město, které se nachází v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji, zhruba sedm kilometrů jihozápadně od Rychnova nad Kněžnou a 29 kilometrů jihovýchodně od Hradce Králové. Ve městě, včetně jeho částí, žije přibližně 6 100 obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1316, kdy zde byl při obléhání „tvrze kostelní“ zabit Jan z Vartenberka. Zřejmě se jednalo o dobývání románského předchůdce kostela svatého Jiří. Nejstarší osada se nacházela v místech dnešní cihelny, městečko bylo založeno na okraji plošiny nad údolím Divoké Orlice. Kostelec byl ve středověku tržním střediskem panství Potštejn, samostatné panství vzniklo až v polovině 18. století. Jako městečko byl poprvé zmíněn v 15. století. Případné městské opevnění zaniklo. Upomínají na něj místní názvy Parkány a Na Příkopech a snad také reliéf na východní straně, který by mohl být pozůstatkem příkopů.^[4] Zdi na severním a jižním okraji historického centra, považované v 19. století za zbytky hradeb, jsou novodobými opěrnými tarasními zdmi.^[5] Právo na radnici kostelečtí získali v roce 1585. Na východním okraji města tehdy vzniklo sídlo majitelů, později je nahradil Starý zámek s velkým hospodářským dvorem. Další šlechtické vdovské sídlo tzv. Dvoreček vzniklo kolem roku 1610 na severním okraji města. 

V roce 1628 se kostelečtí postavili proti povstalým sedlákům, po ukončení třicetileté války zde poměrně rychle proběhla rekatolizace. V roce 1850 se město stalo sídlem soudního okresu, sídlo politického okresu bylo umístěno v Rychnově nad Kněžnou, který se v důsledku tohoto kroku stal centrem Podorlicka. Pomalý rozvoj města akceleroval ve druhé polovině 19. století, kdy zde roku 1852 vznikla Seykorova koželužna, a zejména po zprovoznění železnice z Velkého Oseka do Lichkova roku 1874. Ve městě vznikly cukrovar Kinských, Kratochvílova strojírna, Moravcova textilka a na přelomu 19. a 20. století několik obuvnických továren, které však většinou zanikly pod tlakem Baťova koncernu za velké hospodářské krize. V místech staré městské cihelny vznikla 1884 kruhovka A. Moravce a J. Pišty, které od roku 1898 konkurovala kruhová cihelna velkostatku Kinských za Dvorečkem. Velkostatek pak koupil druhou kruhovku a v roce 1933 svoji uzavřel, na jejím místě v šedesátých letech 20. století vznikl stadion. V letech 1944–1947 vznikla u Orlice Rojkova strojírna. Po druhé světové válce byla bývalá Seykorova koželužna změněna ve výrobnu brzdových obložení Osinek (nyní Tenneco), na místě zaniklého cukrovaru vznikl komplex budov Zemědělského zásobování a nákupu se silem.V období první Československé republiky byla na východní straně města vystavěna dělostřelecká kasárna díky činnosti starosty Josefa Krejčíka, přezdívaného kostelecký Ulrych. Díky Krejčíkovi vzniklo ve městě několik architektonicky kvalitních staveb (arch. O. Liska, K. Spielmann, J. Nepomucký). Dne 14. července 1926 v odpoledních hodinách navštívil tehdy okresní město prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Spolu s delegací, v níž byl i Edvard Beneš, přijel automobily z Rychnova nad Kněžnou. Do Prahy odjel připraveným zvláštním vlakem z Kostelce v 18.18 hodin. Před reálnou školou pak byla v roce 1935 vztyčena Masarykova socha, zničená v roce 1953.