Kostelec - Těrlicko

Osada Kostelec je součást naší obce Těrlicko. Své jméno získal podle kopce, na kterém leží. Kostelec je pouze osada, která má několik rod.domků s nízkým počtem obyvatel. Tyčí se nad obcí Těrlicko po pravém břehu bývalé řeky Stonávky, nyní od roku 1962 přehradní nádrže. Nachází se na silničním tahu E 11 směrem z Ostravy na Český Těšín. Dnešní Kostelec nemá přesně stanovené hranice, těžko lze také přesně sečíst obyvatele, ale je to svébytný sídelní útvar, v jehož středu je kostel sv.Vavřince.

HISTORIE

Kostelec je v kronikách charakterizován jako skupina chalup se zájímavou a rázovitou stavbou kostelíka. O původu kostelíka nelze říct nic určitého, protože poslední protestantský duchovní Jakub Sandaly zničil při svém nuceném odchodu v roce 1654 všechny písemnosti.

            Již v 11.století existovala na kopci zvaném Kostelec pohanská svatyně. Ves náležela k týneckému klášteru, jemuž r. 1228 papež Řehoř IX. potvrdil desátku. Kostelík byl přeměněn na křesťanskou kapli. Ve 13. století v okolí Kostelce působilo bratrstvo Benediktů z Chotěbuze, kteří měli vliv na zalidňování a hospodářský vývoj jak naší obce Těrlicka, tak i osady Kostelec.

            V dobách reformace byl kostelík na Kostelci v rukou protestantů a to až do roku 1659. Budova prvotní kaple byla z trvalého materiálu. V r. 1683 na pouť sv. Vavřince táhlo kolem kostela vojsko polského krále Jana Sobieského na pomoc Vídni obklíčené Turky. Krádeže v letech 1716, 1838 a 1868 byly příčinou devastace kaple. Již v r. 1792 kněz Popp nařídil sejmutí zvonu ze zvonice, aby nedošlo k jejímu zřícení. Proto byly zvony sundány a umístěny vedle ve zvlášť postavené zvonici. V r. 1857 byla farnost tak chudá, že nestačila ani na nejnutnější údržbu. V této době již byla kaple bez věže, protože ji zbořil hurikán. Zůstaly jen zbytky a malý železný křížek na střeše. V r. 1857 upozorňuje kněz Ligocki na stále se horšící stav kostelíka. Když už byl kostel více podobný zbojnické jeskyni než Božímu domu, padlo konečné rozhodnutí na stavbu nového kostela. Po dlouhých jednáních v r. 1889 byla stavba zadána staviteli Jonhischovi z Těšína. Náklady byly vyčísleny na 13000 florenů. Díky obětavosti farníků a darům několika osobností jako sám císař František Josef I., arcikníže Albrecht, kardinál Knopp, hrabě Larisch, kněží Onderek a Potiorek a další, byla výstavba do dvou let dokončena. Vysvěcení kostela sv. Vavřince se uskutečnilo 16.8.1891 krakovským pralátem knězem Henrikem Matzkem za přítomnosti 10000 věřících. Od té doby je kostel díky farníkům udržován v dobrém stavu i přes válečnou krádež kostelních zvonů. V r. 1991 na pouť sv. Vavřince oslavil 100 výročí. Oslav se zúčastnilo spousta věřících z okolí a také olomoucký biskup msgre.J.Hrdlička. Vždy na sv.Vavřince se koná na Kostelci tradiční pouť.

            Kostel sv.Vavřince je od roku 1962 sídlem farnosti. Vstup ke kostelu zdobí dvě figury apoštolů na hřbitovní bráně. Sochy vznikly v 2.polovině 19.století, jsou přibližně 1 m vysoké, provedeny z hrubozrnného pískovce. Kolem kostela je zřízen hřbitov.

Poblíže kostela na Kostelci stojí zajímavá stavba tzv. Larischova letohrádku. Na tuto stavbu navazovala tzv. hladová zeď, která byla vybudována za hladomoru v r. 1847 jako ohrada ovocné zahrady. Byla zděná z lomeného kamene a dosahovala původně až 2 m výšky. V létech 1845 – 1848  - léta velké bídy a neúrody, dal postavit hrabě Larisch zděnou zeď a tím pomohl lidem vydělat si nějaké peníze. Jelikož zeď byla postavena za hladomoru, začali ji lidé říkat hladová zeď. Dnes je již zničena.