Kostolec - SR

HISTORIE

Nálezy z doby kamenné

Z území obce Kostolec známe několik archeologických nalezišť. Stopy osídlení se datují do starší doby kamenné (22 000 př. n. l.) nebo pozdní doby kamenné (2000 př. n. l.) Vlevo od silnice vedoucí do obce, na okraji skalní stěny, byla nalezena část obytného domu z pozdní doby kamenné, ve kterém byly kromě keramiky a hliněných závaží z tkalcovského stavu nalezeny drobné měděné spirály, pravděpodobně z náhrdelníku, a také kusy z kamenných jader z radiolaritu a obsidiánu. Je pravděpodobné, že zde bylo několik takových staveb, které však byly zničeny sesuvy půdy, ale pravděpodobně i výstavbou silnice, a tak část zmíněné chalupy je jen pozůstatkem údajného osídlení z pozdní doby kamenné.
Jak již bylo zmíněno, byly zde nalezeny dva druhy materiálů pro výrobu štípaných kamenných nástrojů, a to domácí radiolarit, který je od paleolitu nejčastější surovinou pro výrobu nástrojů na severozápadním Slovensku, a obsidián (sopečné sklo), který však pochází z východního Slovenska z okolí Vihorlatu. Svědčí o tom i kontakty, které místní obyvatelstvo mělo již ve 3. tisíciletí před naším letopočtem, kdy se jim podařilo z tak velké vzdálenosti zajistit poměrně vzácnou surovinu.

Obsidanový hrot

Druhou lokalitou na území obce je osada púchovské kultury, která byla nalezena na hřebeni kopce mezi Kostolcem a Pražovem vedle hřbitova a nálezy grafitových střepů ji datují do konce 1. století př. n. l. Ze stejného období pochází i výškové sídliště v bosmanské poloze, kde se na horní plošině nachází kulturní vrstva s keramikou púchovské kultury, a ta se vyskytuje i ve svahu pod náhorní plošinou. Terén se zdá být uměle upraven pro výstavbu sídlišť. Je zřejmé, že lidé púchovské kultury se zde uchýlili v době vpádu germánských válečníků na celé území severního Slovenska, kteří zničili většinu osídlení.

První písemná zmínka a vývoj názvu

První známá písemná zmínka o kostele je z roku 1430. Už tehdy měl název obce podobu Kostelech. Podoba jména Kostelec, Kostolec skrývá stopy kultovního místa. Ačkoli archeologické nálezy dosud nepotvrdily polohu starobylého kostela, vyšší poloha obce a jejího hřbitova, přístupného ze dvou stran, naznačuje její dominantní postavení v oblasti.

V době první písemné zmínky patřila obec zemanskému rodu Černákovců. To se nakonec odráží v názvu v listině z roku 1451 – Chernakow Kostelec, ale v té době již obec vlastnili Podmaničtí rodu. Dozvídáme se to z listiny z roku 1440. Podle ní Ladislav a František (Ladislaus aut Franko) z rodu Erdahat (v listině "de Ardad" původní podoba jména v maďarštině Erdöháth) pravděpodobně držitelé současné Drienové (dnes součást Plevník-Drienové), neboť lid krále (tj. pověřený králem) vložil do držení Černákova Kostelce Ladislava, syna Antona Podmanického, protože ves kvůli zradě Vavřince z Lúčky byla odňata a připadla králi včas. Od druhé poloviny 15. století patřil kostel k panství Považská Bystrica.

Podle portálových inventářů bylo v roce 1598 v obci pouze 7 domů, v roce 1784 v nich žilo již 27 a 170 obyvatel. Do konce 19. století (1890) počet obyvatel klesl na 132. V té době obec patřila do Služnovského okresu Považská Bystrica, kde sídlil okresní soud, okresní lékař, četnická stanice a pošta. Okresní notářství sídlilo v Plevníku. Z hlediska církevní organizace patřil do obvodu římskokatolického farního úřadu v Považské Bystrici, evangelické zpovědi v Súľově a židovského matričního obvodu v Považské Bystrici. Obecní kronika nebyla založena, pouze školní kronika byla vedena od roku 1928.

Osídlení Ugrofinu je doloženo až v roce 1500. V minulosti mohl mít název také tvar Igric, což by naznačovalo, že byl založen "igrics" - kočovnými umělci provozujícími především hudební umění.

Pečeť z 18. století

Zachovaly se dvě historické pečeti církve. Starší patří k typu těsnění T 1784. Jeho použití je zaznamenáno v letech 1868-1884. V obrazovém poli pečeti je Kozoroh stojící na zadních nohách ve vysoké trávě obrácen doprava. Popis je následující: SICILY|LUM|: POS|SESSIONIS|: KOSTELECZ:.

Mladší pečeť, známá z listiny z roku 1887, má v obrazovém poli částečně upravený motiv starší pečeti. Kolopis: KOSZTELECZ KÖZSÉG.

Na základě motivů obou historických pečetí je návrh obecního znaku následující: Modré štítové pole, v dolní polovině (až jedna sedmina celého pole) zelené rameno. Na paži stojí na zadních nohách stříbrný (bílý) kozorožec.

Jednodušší řešení (i z hlediska barvy): Bílé (stříbrné) štítové pole, v něm centrálně umístěný černý kozorožec stojící na zadních nohách.

Učitel: Petr Jilemnický

V letech 1932-36 působil spisovatel Peter Jilemnický jako učitel v Kostoleci. Během svého pobytu tam byl vydán jeho nejznámější román "The Field Unorawed", román "A Piece of Sugar" a pracoval na díle "The Compass in Us". Odtud se účastnil setkání spisovatelů. Navštívila ho zde například novinářka Edo Urx a spisovatel Fraňo Kráľ.